LUDMILA OBDRŽÁLKOVÁ
[ ÚVOD ]    [ FINSKO ]    [ ŠIFROVAČKY ]   [ FOTOGALERIE ]     [ KONTAKTY ]
007 - BOND, JAMES BOND
doušek protřepaných, avšak nemíchaných šifer
18.-19.4.2009
Praha

Oficiální webové stránky hry:
http://007.lamynavaranech.info/

tým poTrati ve složení: Láďa Benda, Václav Jára, David Mareček, Lída Obdržálková, Ondra Šindelář

Už před startem jsme díky logu hry tušili, že nás čekají dvě chaotické části a jedna lineárka. Že bude lineárka uprostřed, bylo příjemným překvapením. Krásy Tichého údolí jsme tak mohli obdivovat ještě za světla, ale o tom až později. Na hru jsme vyrazili ve víceméně tradičním složení Láďa, Lída, Václav doplněném o Davida a Ondru, který šel svou první šifrovačku vůbec.

FÁZE A - ÚVODNÍ ČÁST

1. Honička za auty, Pí, Dětské hřiště, Hans Pauli
Rozděleni na tři skupinky jsme zamířili na úvodní stanoviště 007. Poté, co nám před nosem projelo auto s logem hry, z kterého se ozývala čísla, bylo jasné, co je třeba dělat. Nuly jsme měli téměř hned, Václav s Davidem už vyrazili pro zadání šifry s dětským hřištěm a já jsem se cestou do Kafkovy zastavila na sedmičce. Oproti nulám tam byl pěkný blázinec. Hráči šíleně přebíhající několikaproudou silnici. Jednoho klučinu jsem viděla upadnout do vozovky, ještěže se mu nic nestalo. Každý svého štěstí strůjce... To už ale každopádně Láďa s Ondrou mířili za holčičkou na náměstí Svobody a já konečně pro pí šifru. Její princip byl jasný okamžitě, Ondra mi vygooglil pí na dostatečný počet míst, a tak jsem za chvíli míříla ke hřišti Na Kotlářce.

2. Agentská morseovka, sýrová mapa, Matěj nad Šárkou
U hřiště jsem vyzvedla zadání Matěje nad Šárkou. Zjevně tam bylo ukryto i zadání morseovky, ale toho jsem si bohužel nevšimla (asi bylo schované za A4kama). Škoda, že nebylo na obálce napsané, co přesně si tam máme vzít. Volala jsem klukům, zda se k nim mám vrátit na kulaťák, ale ti už mě přesměrovali do Zengrovy ke schodům, protože vyřešili Hanse Pauliho (k zadání jsem se dostala až po hře, vypadalo docela pracně). V Zengrově na nás čekala agentská morseovka a sýrová mapa. Mapu jsme odložili se slovy, že ta bude potřeba až později. Sýrových názvů jsme si pochopitelně všimli, ale vůbec nám nedošlo, že by to mohla být další šifra. Tady si asi opět vybralo svou daň nevyzvednutí morseovkového zadání na Kotlářce a začalo nám tak unikat, že na každém stanovišti máme dostat dvě různá zadání. Agentská morseovka byla otázkou okamžiku, krásné vyhlídky Nad Paťankou si šel užívat Ondra. Láďa s Davidem byli vysláni k Matěji nad Šárkou. Na nás s Václavem zbyl příběh z dětského hřiště. Nejdřív jsme zkoumali morseovku, nic kloudného nedávala. Naštěstí mi ale po chvíli sepla správná asociace na kombinaci prachy-Emička-Karlík a mohli jsme zamířit na Zelenou ulici. Od agenta jsme vyfasovali dalšího Matěje a sýrovou mapu.

Za zbytkem týmu, který byl u Matěje, jsme se přiblížili busem. Potkala jsem v něm spolužáky hrající za jiný tým, od kterých jsem se dozvěděla o chybějících zadáních na Kotlářce. Na Zelené taky dostali zadání Matěje a chtěli zapůjčit to Kotlářkové k porovnání, zda jsou stejná. Bohužel jsem jej neměla u sebe, tak jsem nemohla sloužit. Dost mě štve, že si někdo bere víc zadání než je předepsáno a ve výsledku tak kazí a zdržuje hru dalším týmům. Ale to je na delší povídání a moc to sem nepatří.

3. Kuželotečky
Kluci už měli u Matěje dvě čtvercové mřížky s písmeny, zbývalo získat třetí vyřešením některé šifry, která zatím odolávala. Ale které? Nakreslili jsme si plán úvodní části podle loga hry a co nám nevyšlo... Opět díky nevyzvednuté šifře na Kotlářce, která nám to řádně zamotala, došli kluci k úvaze, že ty úvodní šifry musí mít dvě různá řešení odkazující na dvě různá místa, takže začali řešit již vyřešené šifry. To mi přišlo natolik šílené, že jsem se raději vydala projít ke kostelu sv. Matěje a přemýšlela, jakéže informace jsme ještě nepoužili a zda nám něco neuniká. Na mysl mi právem vytanula sýrová mapa. Takže návrat zpět, porovnání s reálnou mapou a rychle do Hermelínské ulice. Mřížky jsme tak měli kompletní. Všimli jsme si vykousnutých písmenek (chyba tisku), naštěstí se jimi příliš nezabývali, a poté, co David vykoukal začátek textu "Milí agenti..." a Václav přišel na princip kuželoteček, zopakovali jsme si dělitele a četli text, který nás dovedl až k agentskému autu za začátek fáze B.

FÁZE B - TERÉNNÍ ČÁST (LINEÁRKA)

4. Mapa
Vyfotili jsme si agentskou mapu, v nedalekém parčíku ji prozkoumali a zjistili, že za 5 minut nám odjíždí vlak žádaným směrem. Následoval úprk na vlak. Pobavila mě jedna paní, která poté, co jsme u nádraží zpomalovali a k přijíždějícímu vlaku přicházeli, pronesla, že ti před náma museli běžet celou cestu, aby vlak stihli, takže jsme na tom líp :-) Místo Roztok jsme vlak opustili už v Sedlci. V té rychlosti jsme mapu špatně interpretovali. To, že jiné týmy pokračovaly dál, nás přimělo mapu znovu otevřít a zjistit chybu. K našemu štěstí nám jel autobus do Roztok hned za dvě minuty. Zpětně jsme to komentovali slovy, že jsme přeci museli vystoupit už v Sedlci, protože do Roztok by nám už neplatila lítačka :-)

5. Reportáž Splašených Veverek (u vodopádu)
S nalezením vodopádu jsme měli trochu problémy, protože jsme v jednu chvíli odbočili z modré a když jsme se na ni zase napojili, byli jsme už za vodopádem. Úvodní část Tichého údolí jsme si tak prošli dvakrát. Pravidla nás napadla okamžitě, takže to byla víceméně průchozí šifra.

6. n-úhelníky
Zatímco Ondra s Láďou vyběhli na Alšovu vyhlídku, dali jsme si menší piknik u rybníčku. Taky šifra s n-úhelníky byla otázkou pár minut. Já jsem v této fáze ovšem reálně uvažovala o ukončení šifrovačky a odchodu domů. Hru jsem absolvovala po úrazu křížených kolenních vazů, které už v té době dostaly docela zabrat. Navíc mi nějakou záhadou byly těsné jinak vyšlápnuté a pohodlné pohorky, což mi pochopitelně kazilo radost ze hry. Ale konec fňukání, na MHDčko to bylo blíž směrem k další šifře, takže nezbývalo než pokračovat.

7. Horoměřice
Horoměřickou mapku jsme si pracovně nazvali orienťák. První písmeno v ulici K Ovčínu jsme našli společně, poté jsem vytvořila centrálu ve středu města a kluci se rozběhli pro ostatní písmenka. Slova jsme nejdřív vyskreblili a vše vycházelo na strom - tedy Juliána. Nebylo to ovšem dostatečně přesvědčivé. Takže nás to donutilo přijít na princip synonym, antonym, prohození písmene a zobecnění a pak už se vydat k Juliánovi. U téhle šifry jsme se shodli, že jsme rádi, že jsme ji absolvovali za světla, protože v noci by nám to vzalo někalikanásobně víc času. Poté, co jsem četla na fóru, s tím nezbývá než souhlasit.

8. Mocniny dvou
Najít šifru u Juliána bylo otázkou pár minut. Láďa po kouknutí na číslo 16777216 pronesl, že jsou to mocniny dvou, David pak ještě přišel na 25 oddělujících dvojteček, tedy 26 písmen a bylo to :-) Mohli jsme se vydat dál ke kruháči vzdálenému jednu míli ve směru přistávací dráhy.

9. Kruháč
Nalezení kruháče na mapě byl trochu problém. Museli jsme se zastavit v Přední Kopanině a znovu si rozmyslet, kudy dál. Václavovi se naštěstí na google mapách povedlo kruháč najít a v přesunu dál nic nebránilo. Aspoň jsme díky zastávce viděli hezký kostelík. Zatím se začalo stmívat a na kruháč už jsme došli za tmy. Nahrávka letecké komunikace z auta a atmosféra přistávajících letadel byla úžasná. Efektní. Prostě supr. Zima už zas tak supr nebyla. Věděli jsme, že v nahrávce je kupa balastu, jen jsme nevěděli, na co se tedy zaměřit. Na leteckou abecedu nás musela trknout až nápověda. No spíše trkla Václava, protože kromě něj nikdo o letecké abecedě neslyšel. Pak už jsme jen kroužkovali písmena. Díky chybě v nahrávce (která byla později odstraněna a ostatní týmy se s ní už nesetkaly) nám ale výsledek nedával moc smysl. Jediným smysluplným slovem byla VYHLIDKA a částečně taky MEKA (vedoucí na mekáč), případně VCHOD. Kvůli sílící zimě jsme se raději rozhodli pro přesun na letiště. Ocenili jsme reflexní vesty a taky mlhu dotvářející správnou atmosféru. Přesun mi nepřišel tak nebezpečný, jak se popisuje na fóru, ale to bude asi tím, že jsme jej absolvovali kolem půl jedné v noci, kdy byl provoz prakticky nulový.

FÁZE C - MĚSTSKÁ ČÁST

10. Agent na letišti, Bondohudba, Morseovka na druhou, hrobka Shipky von Blumenfelda
Na letišti jsme se vydali na vyhlídku, kde jsme ale nic nenašli. To, že se agent přesunuje a že jej tedy na daných místech najdeme ve specifikovanou dobu, nám došlo až poté, co nám přišlo smskou kompletní řešení. Ztratili jsme tím relativně dost času, ale zase se zahřáli. Agenta byl kontaktovat Ondra a přinesl tak zadání dalších šifer. Prý konec hry, začíná záchrana světa :-) Musím orgům pochválit atmosféru. Bylo to opět působivé. Včetně povinného opuštění letiště. Na něm jsme ale vydrželi až do odjezdu nočního busu, takže jsme během čekání vyslechli nahrávky bondovek, všimli si pomíchaných textů a začali určovat číselné dvojice. Během toho čekání padla taky šifra "kód kódem" vedoucí k hladové zdi. V busu a následně při přestupu na Vypichu jsme pak poodhalili tajemství hrobky Shipky von Blumenfelda. Ve výsledku jsem se tedy s Láďou a Davidem vydala k hladové zdi a Václav s Ondrou k kledání hrobky. I když jeli původně hledat místo odhozené aktovky z textu.

11. Hladová zeď
Najít šifru u hlavové zdi dalo zabrat. Byla schovaná důkladně. Nakonec jsme ji našli na místě, na které jsme se předtím všichni dívali a předtím tam nebyla. Možná mlha nebo únava vykonala své ;-) Přesunuli jsme se ke Strahovskému klášteru, s Davidem jsme se vrhli na graf a Láďa poslouchal punkovou nahrávku. Asi příliš nahlas, protože probudil spícího bezdomovce a ten zhnuseně uklidil papírovou podestýlku a odešel. Grafová šifra byla opravdu jednoduchá, tak jednoduchá, že jsme si v úvodu překombinovali a správně přiřazená čísla k vrcholům jsme pak interpretovali jako tramvajové linky. Naštěstí jsme tuto myšlenku velmi rychle opustili, a tak jakmile Láďa končil poslech (fakt hustých songů), měli jsme řešení a mohli vyrazit na Palachovo náměstí. Na Pohořelci při čekání na tramvaj se k nám opět přidali Václav s Ondrou, kteří přinesli šifru s rozhovorem, která měla vést na Braillovo písmo.

12. Náměstí Jana Palacha
V dobré náladě, jak nám to dobře odsýpá jsme dorazili na náměstí Jana Palacha. Vypadalo to, že uprostřed náměstí je zdroj. Ovšem na zvolání halekajícího týmů "to se dneska ale dějí věci" pochopitelně nereagoval. Moc agentsky nenápadné to teda nebylo. Kluci usoudili, že zdroj to tedy není a šli pročesat okolí. Nedalo mi to a šla jsem zdroj oslovit znova o něco méně nápadně. Mluvil trochu divnou řečí ;-) To, že rýmoval, mi došlo poměrně rychle, ale co mám odpovídat? Nejdřív jsem zkusila normální agentskou frázi na jeho upravenou úvodní frázi, hmm, nic. Prý na něj musím mluvit jinou řečí přeci :-) Tak jsem zkusila zarýmovat něco ve smyslu - vaše rýmování mě baví, nejde mi však do hlavy. Bylo vidět, že je to krok dobrým dobrým směrem. Na zrýmovanou frázi jsem se ale nezmohla. Naštěstí to mnohem líp zvládl Ondra, který tam vyrazil čtvrt hodiny po mě :-) Další CD do sbírky. Bylo skoro šest ráno, začalo se rozednívat, zima neustávala. Chtěli jsme zajít někam na snídani, ale bylo zjevně moc brzo, takže jsme se vydali k Václavovi na kolej Jednota.

13. na Jednotě
Na koleji jsme využili možnosti poslechu zvukových nahrávek na počítači. Teplý čaj + klid + postel je ale příliš nebezpečná kombinace, takže jsme víceméně začali usínat. Což se dalo čekat. V téhle chvíli jsme měli nevyřešenou bondovku (dvojice jsme měli kompletní, ale díky chybějící části v druhé nahrávce nám zakreslením souřadnic nevyšlo nic smysluplného, i když K a C z výsledného KFC nám vyšlo dobře), punk jsme nedávali (i když Ondra upozorňoval na různé jazyky v nahrávkách a všimli jsme si i názvu songu; bohužel jsme mysleli, že písmena názvu odkazují na názvy kapel), chybělo nám taky řešení šifry se slovesy a konečně i řešení CD s různě dlouhými tracky. Práce tedy víc než dost. Poslední zmíněná šifra nakonec neodolala, což nás patřičně vzpružilo, protože jsme věděli, že se přesunujeme do třetího patra městské části a že cíl není nedosažitelný.

14. Únos na Palackého náměstí
Tak nám unesli Láďu :-) Abysme ho vysvobodili, museli jsme rozluštit text, který nám přenášel z vězení. Tohle byla fakt zábava. Mám ráda aktivity na šifrovačkách. Za jeho vysvobození jsme dostali první část kódu. Taky jsme tu dostali mrňavý papírek s textem, že to, co potřebujeme, máme před očima. Natáčením jsme objevili bíle psaná písmena. Ovšem hodně špatně viditelná. Václava napadlo to zlehka přešrafovat tužkou, že by pak písmena mohla lépe vystoupit. No, stal se pravý opak. Mezitím se nám z papírku podařilo vytáhnout ...VÝ MOST JIH, ale nejdůležitější část textu byla zneviditelněna šrafováním. Seznam mostů přes Vltavu nedával žádný rozumný výsledek. Nakonec se nám povedlo přemluvit orga a lístek vyměnit. Vždyť řešení už jsme skoro věděli :-) Tramvajový most pak vykoukl skoro sám od sebe. Že se měl papírek zmrazit, jsme se dozvěděli až v cíli. My jsme měli v plánu použít svítilnu, která se používá ke kontrole bankovek.

15. Střelba u tramvajového mostu
Téhle aktivity se zhostili David s Ondrou. Slepým střelcem se stal David, jeho očima Ondra. Agenta trefili hned napoprvé :-) Vysloužili si za to druhou část kódu a zadání šifry s ukrytými akronymy. Tramvají jsme se přesunuli zpět do centra. Původně jsme plánovali snídani někde u Národní třídy, nakonec jsme ale skončili na sluníčku v parku na Žofíně.

16. Žofín
Rozdělili jsme si zatím nevyřešené šifry, ale nejvíc jsme se věnovali té akronymové. Akronymů jsme našli spoustu a prováděli s nimi psí kusy. A to až do doby, kdy si David všiml, že v nápovědě v agentském deníku jsou akronymy jen na začátku a na konci věty. A ono to sedělo i na začátek šifry. Vypadlo nám tím pár akronymů, které jsme tam měli navíc nebo které nám případně chyběly, a z řešení bylo jasné, že se vydáme za Bondem! Tak je to tady, Láďa nenosil oblek zbytečně :-)

17. Cafe Imperial
O setkání s Bondem toho příliš nevím, snad jen, že proběhlo přesně podle protokolu, bylo úspěšné a že byl Bond hodně upovídaný. Mimojiné nám sdělil, že jsme teprve druzí, kteří jej kontaktovali. Musím přiznat, že to nám vyrazilo dech. Celou dobu jsme nevěděli, jak si ve hře vedeme. Tušili jsme, že jsme určitě v první třetině, ale že jsme na tom tak dobře, to bych fakt nečekala :-) Sečtením kódů vyšlo KE KARLOVU TRI. Docela mě pobavilo, že skončíme na studijním :-) Zbývaly ještě tři hodiny do konce hry, a tak jsme se rozhodli ještě prolomit nějakou tu šifru kvůli dalšímu kódu. Zkoušeli jsme šifru s Braillem, přišli na 9 různých sloves v textu, které byly ve všech osobách jednotného i množného čísla, zapsali si je do tabulky (Braille byl tedy hotov, jen nás nikoho nenapadl) a hráli si s různými kombinacemi a teoriemi, jak z toho dostat nějaké řešení. Po hodině jsme to vzdali s tím, že netušíme, co nás bude čekat v cíli a že bysme si na to měli nechat nějaký čas.

FÁZE D - CÍL
Před budovou cíle nás už čekala slečna fotografka ;-) Měli jsme možnost zvolit si pokračovat v řešení šifer, které nám stále odolávaly nebo odeslat cílový kód. Černí rackové se už radovali ze zaslouženého (i když v té době ještě ne stoprocentně jistého) vítězství a nám už se dál řešit nechtělo :-) Mise byla splněna! Následovalo milé povídání s orgy o šifrách, kladech a záporech hry a pak už jen čekání na vyhlášení a na to, zda si udržíme druhé místo. Povedlo se. Díky moc za hru a Černým rackům ještě jednou velké gratulace k zaslouženému vítězství!

Tak za rok nás tu máte zas ;-)

Za tým poTrati sepsala Lída

© 2007-2024 - Ludmila Obdržálková