LUDMILA OBDRŽÁLKOVÁ
[ ÚVOD ]    [ FINSKO ]    [ ŠIFROVAČKY ]   [ FOTOGALERIE ]     [ KONTAKTY ]
Bedna 2009
16.-17.5.2009
Praha

Oficiální webové stránky hry:
http://www.bedna.org/

tým poTrati ve složení: Láďa Benda, Zdenda Hrnčíř, Václav Jára, David Mareček, Lída Obdržálková

V jakémsi meziobdobí, kdy už je relativně dlouho po šifrovačce (právě je srpen) a ještě dlouho do další (i když Svíčky nebo Tmou se blíží) jsem se rozhodla doplnit chybějící reportáž z letošní Bedny. Snad mi v té hlavě něco uvízlo :-)

Úvod - Bingo
Start osmé Bedny se nesl v duchu gamblerství :-) Dostali jsme hrací tiket hry Bingo, který jsme vyplnili slovy, u nichž jsme očekávali, že je bude mít většina týmů. Tak nápadití, abychom použili nakonec vylosovaná slova hovno, macka atp. (ten úvod byl fakt famózní a zábavný), jsme nebyli. Vystačili jsme si s klasikou v podobě slov strom, tužka, triko atp., díky nimž jsme úvodní šifru za padlé bingo vyzvedávali mezi první třetinou týmů.

1 - Test inteligence
Test měl pět otázek s více variantami odpovědí. Kluci ihned vytáhli mapu a rozhodli se hledané místo najít kombinováním jednotlivých variant odpovědí. Ať už přirozená lenost nebo představa zkoumání všech 125 možností (jo, nějakou tu kombinatoriku jsme ve škole měli :-)) mě nemohly zbavit dojmu, že to přeci musí jít vyřešit nějak elegantněji. Proč je tam pět otázek? Proč jsou dole možnosti A/N? Rychlé myšlenkové pochody hned nabízí řešení "bedna" a už se slyším volat "vy volové, vždyť je to bedna!" Jo, překvapivě rychlé a snadné :-) Omluva za oslovení pánské části osazenstva, hřejivý pocit z rychlého vyřešení a může se jít dál směr Jelení příkop. Po cestě se k nám připojil Zdenda a pokračovali jsme po trati kompletní.

2 - Bednička se představuje
O bedničce už bylo napsáno mnohé (viz. např. fórum Bedny). I já jsem si prošla vývojem od stadia "pouhá pípající kostka" přes spoustu užasnutí nad tím, co ještě navíc umí (to blikání bylo kouzelné), až po vytvoření osobního vztahu k této plastové potvůrce. Ale pěkně popořadě. Řešením druhé šifry bylo zahrát na kostičce šest po sobě jdoucích tónů durové stupnice (v mém podání zahrát tóny od nejtiššího po řvoucí). Kdyby viděl mistr bed-fu naše půlmetrové trhané pohyby, možná by dostal osypky :-) Ať tak či onak, nakonec se tento úkol zadařil Láďovi, který taky bleskově (hold trénink na maraton dělá své) zaběhl pro první šifru trojky a návod k ovládání bedničky.

3 - Kolečko
Za zvuků malého a velkého resetu neustále pípající bedničky měnící se jak chameleon z klávesnice na klavír a zase naopak jsme skoro zapomněli řešit šifru 3$ - zrcadlící se slova. Zadání vedlo na grafiku nebo na rozstříhání na obdélníčky a trochu tvůrčí práce s překládáním papíru. Po chvilkové kombinaci obojího začal Václav zakreslovat kolmice na spojnice dvojic slov a výsledné řešení na sebe nedalo dlouho čekat. Opustili jsme Jelení příkop posázený upípanými skupinkami a vydali pod Petřín pro šifru 3%. Tahle šifra se mi líbila nejen vizuelně (zadání bylo plné matematických symbolů a písmenek), ale taky svým nápadem. Řekla bych, že byla jednou z nejhezčích letos. Možná mě ale ovlivňuje to, že jsme ji s Davidem vyřešili docela bleskově :-). Stačilo vyškrtání písmen textu "V tomto textu nehledejte šifru", postřeh, že zbylé symboly se podobají písmenům, otočení papíru a hurá na Petřín pro poslední šifru kolečka 3@ plnou křížků a koleček. Morseovka nás taky napadla prakticky okamžitě.

4- Bedničkové úkoly a římská čísla
Horší to bylo se čtvrtou šifrou. Ta nám dala zabrat. Bedničkové úkoly zas tak těžké nebyly. Třeba šibenici jsme řešili už v tramvaji nedbaje pohledů spolucestujících marně dumajících nad tím, z kterého ústavu nás vypustili ;-). Aktivaci úlohy jsme taky zvládli. Dílčí řešení kasa-sako-kopec jsme zadávali v pořadí kopec-kasa, takže pípající zadání čtyřky nám spadlo do klína aniž bychom tušili, že aktivačním kódem bylo slovo pecka. Dokonce i sekvenci tří různě vysokých tónů jsme měli nakreslenou a rozdělenou do chlívečků během pár minut. Taky se v tom okamžiku kolem nás procházející Dalibor podivil řka: "vy už máte tohle? Hmm..." "Tohle" jsme sice měli, ale nevěděli jsme, co s ním. Jinými slovy prošli jsme dlouhým tápáním nad tím, co by to tak asi mohlo být... Rozptýlením nám byl Vladan z týmu Opravte to, který zahlédl šifrovací pomůcku, jíž je autorem a kterou používáme již několikátou šifrovačku, a s radostí se k nám vracel přesvědčit se, zda viděl správně :-) Viděl ;-)! Když nás po delší době opět míjel Dalibor a my s šifrou nehli ani o píď, moc povzbudivé to nebylo. Záchranou nám byl nakonec Zdenda, který si díky Manuálu Tmou, ale hlavně díky účasti v loňských Svíčkách, vzpomněl na římská čísla. Nechápu, proč na ně vždycky zapomeneme ;-)

5 - Kosočtverce
Rychlá záležitost v režii Václava. Po vyzvednutí zadání už z dálky volal, že vidí samé p-či. Pak ale taky dodal, že je to Penroseova síť ;-) Tady jsem si ani neškrtla. Než jsem stihla pochopit, cože to v zadání zvýrazňuje, už jsme se zvedali a mířili k šesté šifře.

6 - Obdélníky
Najít podchod ve Spojené ulici nám docela trvalo. Nejdřív jsme totiž obhlíželi podchod u kina Ořechovka, až později jsme zamířili dolů z kopce. Zabrali jsme lavičku u dětského hřiště a než přišel Láďa se zadáním, fascinovaně jsme pozorovali blikající kostičku jiného týmu (v tu chvíli se už stmívalo a naše kostička ještě blikat neuměla). V zadání šestky jsme si kolektivně všimli čtveřic stejných písmen a začali pracovat s čtyřúhelníky. Vytvořili jsme dvě pracovní skupiny - Láďa se Zdendou si hráli s obsahy, kdy čtyři G měla obsah 4, v našem pojetí pak obsah 1. S výslednými obsahy jsme dělali psí kusy. Až poté, co nám docházely nápady, se David zeptal, zda jsme vůbec zkoušeli to nejzákladnější - převést čísla na písmena rovnou bez nějakých úprav. A bylo vymalováno!

7 - Šipky
Zadání u kaple nad Komornickou ulicí nám předávali přímo orgové. Nad kaplí se motal štáb České televize a zrovna zpovídal Chlýftým. Opodál řešili Prahory, Pomocná škola a Albert Stallone. Aneb dohnali jsme vedoucí týmy. Dál než na sedmičce zatím nikdo nebyl. To už od pohledu zavánělo zásekovkou. Ale taky lákalo možností všechny předběhnout :-) Tečky a šipky. Toť vše. Přišli jsme na devatenáct teček v každém řádku, přes průsvitku jsme je různě překreslovali podle šipek atp. Hodina, hodina a půl a pořád nic kloudného. Už i blikající kostička se Simpsnovic melodií začínala být protivnou. Dva nebo tři týmy zmizely do tmy. Bylo rozhodnuto, že půjdem vyzvednout alternativní zadání sedmičky. Jako rychlou družinu jsme vyslali Zdendu a Davida a dál jsme pokračovali v šipkotečkovém maratonu. Ejhle! Všimli jsme si neviditelných stěn a ty jsme mezi tečky vykreslili, začali jsme kreslit i jednotlivé pohyby podle šipek, ale zjevně ne úplně stejně, jak to zamýšlel autor šifry, protože nám vyšla chabá polovina písmen. Ve stejnou chvíli kluci přeposlali smskou zadání alternativní sedmičky. Škoda, že si s sebou nevzali věci, nemuseli se zabývat přepisováním zadání a mohli psát rovnou řešení. Státy EU jsme měli jako domácí úkol z Bednářských listů vzorně připraven. Když kluci dorazili, mohli jsme tudíž rovnou pokračovat dál.

8 - Přísloví
Krásná šifra (a to přitom šifry pracující s texty zrovna moc nemusím)! Záměny slov v příslovích byly zábavné, řešení sice trochu krkolomné, ale poměrně přesvědčivé, takže jsme se vydali po červené hledat vlak. Jako asi většina týmu jsme nejdřív prohledávali (pochopitelně neúspěšně) první dětské hřiště. To správné jsme našli až o chvíli později.

9 - Slepé ulice
Seznam ulic = práce s mapou. Ulice jsme si v mapě zvýraznili, zároveň jsme zapisovali jejich souřadnice. Poté, co jsme ověřili, že ulice tvarem nedávají žádná písmena, někdo podotkl, že jsou všechny ulice slepé. "Á to je hezké, slepé ulice = Braille". Jasná asociace, z mého pohledu vyřešeno. Jdu se přiobléct a dát si něco dobrého k snědku než to kluci dovykreslí. Bohužel ta asociace asi nebyla tak jasná a hlavně jsem ji neřekla nahlas, protože zvolání - "je to Braille!" slyším až s párminutovým zpožděním :-( Hold ne vždy se zadaří. Taky jsem za to dostala patřičně vyčiněno...

10 - Štědrej večer nastal
Přestože jsme v zadání rychle našli solmizační slabiky a poznali koledu Štědrej večer nastal, znamenala pro nás desátá šifra velký zásek a taky využitou záchranu. Jednak nám asi půl hodiny trvalo než jsme si všimli (díky Davidovi), že zadání je označeno bedničkou a ne mozkem, tudíž řešení šifry bude pouze aktivačním heslem. Další půlhodinu jsme věnovali jejich zkoušení - štědrý večer, vánoce, koleda, kapr, prosinec atp. - prostě střely naslepo. V další půlhodině jsme zkoušeli zahrát zahrát tóny dle zadání, ale ani to se nesetkalo s úspěchem (kdybychom jen věděli, jak jsme byli blízko správnému postupu). Zkoumali jsme i návod k bedničce, ale toho klavíru jsme si hold nějak nevšimli. Rozhodli jsme se aspoň o krátký přesun, po kterém jsme zkoušeli řešit bedničkové úlohy. Zima a naše nebed-fu pohyby ale mohly za to, že to byla spíš jen ztráta času. Asi čtyři hodiny po vyzvednutí zadání jsme si vzali záchranu.

11 - Pexeso
Po cestě k rybníku jsme opět potkali Dalibora - tentokrát jedoucího na kole s otázkou "s nebo bez záchrany"? Protože jedenáctku zatím nikdo nevyřešil, bylo okolí rybníka poseto luštícími týmy. Zadání jsme rozstříhali a sestavili čtverec s textem „Cestou nocí ?e otoč“. Nalepili jsme jej na eurofolii a zírali na folii z obou stran :-) Vykoukali jsme, že každé písmeno se nachází na určité pozici v mřížce 4x4. Vycházející sluníčko a rozložená karimatka mě (ale nejen mě) ovšem místo dalších nápadů přinesly spíš naprostý útlum a chuť jít spát. Proto bylo rozhodnuto o dalším přesunu - tentokrát směr Nebušice. Tahle prominentní víska plná aut a domů diplomatů s vlastní ostrahou uprostřed náměstí mě naprosto fascinovala :-) Obsadili jsme lavičky kousek od budovy ostrahy. Po chvilkové snaze najít řešení jsem na sluníčku regulérně usnula. V luštění vytvrval David (možná i Václav, pokud si dobře vzpomínám), kterému patří veškeré zásluhy za to, že tu pro nás hra neskončila. Probudila jsem se ve chvíli, kdy začal předčítat řešení. To, že jsme u "zásekové" jedenáctky neskončili, ale pokračovali dál, mě neskutečně nakoplo a probralo. Může za to i přesun směr Horoměřice.

12 - Cenzura
Novinové titulky, černá barva a cenzura. Díky informaci z Bednářských listů brzo pokračujem na třináctku. Pomalu už tušíme, kudy povede cesta dál a vedem debatu o tom, jak se museli orgové Bedny cítit, když je velká část jejich plánované trasy shodovala s trasou šifrovačky 007.

13 - Pentomino alias "tetris"
Opět rychlá záležitost. Déle než samotné řešení trvalo spíš nalezení zadání šifry. Opomenuli jsme totiž poznámku upřesňující, kde se nachází další stanoviště.

14+15 - Sokoban+Dalekohled
Dohnali jsme špici. Brzy chápeme proč. Je třeba vyřešit bedničkové úkoly zadané společně s šestou a osmou šifrou. Hraní si s bedničkou na desítce nakonec nebylo tak marné, jak jsme si mysleli. Za teplého počasí totiž bednička reaguje na naše pohyby rozumněji a 3D bludiště si tak docela užíváme. Vzápětí přichází Zdenda na hru Logik, takže můžeme zadávat aktivační kód do bedničky. Osobně jsem si myslela, že po zadání kódu nám začne bednička přímo vypípávat řešení, a proto jsme se s Davidem vydali dopředu dál po stezce Tichého údolí, abychom mohli po obdržení bližších pokynů rychleji vyzvednout zadání další šifry. To leží hned u cesty, takže nás bije do očí dřív než přijde nějaké info. Když pak volám, cože klukům tak dlouho trvá, překvapí mě tím, že řeší nějakou další úlohu. My už s Davidem přesmykáváme souhvězdí a lepíme dalekohled. Protože jsme ale sokobana nedořešili, nepokračujem dál. Končíme a míříme se podívat do cíle. Nevím, zda bychom tam vyrazili, kdybychom věděli, jak dlouhá cesta nás ještě čeká. No, aspoň jsem se poprvé v životě podívala na Suchdol.

Cíl
Projdeme minovým polem v podobě místnosti plné bot různých vůní (naše boty jsme raději umístili ven :-) Vysvětlování principů šifer se už chýlí ke konci, ale čeká nás ještě bedničkové objasňování. S chutí se připojujem k obřímu potlesku všem, kteří se podíleli nejen na výrobě bedničky, ale celé hry vůbec. Z mého pohledu nevidím žádný nedostatek v organizaci. Přítomnosti orgů všude možně při hře byla víc než zřejmá :-) Ještě prohodím pár slov s Honzou a Vojtou z týmu UNO a letošní Bedna definitivně končí.

Náš výsledek - ať už 13. (případně 26.) místo z 214 týmů, ale hlavně překonání 12. stanoviště, které bylo naším dosavadním maximem, považuju za skvělý úspěch a jsem zvědavá, zda se nám ho příště podaří překonat.

Za tým poTrati sepsala Lída

© 2007-2024 - Ludmila Obdržálková