LUDMILA OBDRŽÁLKOVÁ
[ ÚVOD ]    [ FINSKO ]    [ ŠIFROVAČKY ]   [ FOTOGALERIE ]     [ KONTAKTY ]
Noc tapürů 5
17.-18.9.2011
Praha

Oficiální webové stránky hry:
http://www.noctapuru.cz/

Po stopách Tapürů

Před pár týdny mě oslovil Vašek, zda se nechci účastnit expedice s názvem „Noc Tapürů“. Jelikož mé znalosti o tomto zvířeti jsou dost chabé, souhlasila jsem bez váhání, že do toho jdu. Dobrodružství bylo naplánováno na sobotu 17.9. Samozřejmě nechyběla den předem přípravná schůzka v hospodě. Tam jsem zjistila, že opravdu netuším, do čeho jdu, a o to víc jsem byla na cestu zvědavá.

START - Na Labuťce IV
Pátrání po Tapürech začalo po obědě na louce. Nebyli jsme na to sami. Kromě našeho týmu PoTratů, který se skládal ze mě, Vaška, Lídy, Mera a Zděni, se na hledání dostavila spousta dalších skupinek. Došla jsem k závěru, že toto zvířátko je asi hodně společenské se spoustou přátel, ale že se nedá najít jen tak od někoho. Stopy, které zanechává, najde a rozluští jen opravdu pár šťastlivců. Navíc je tato možnost jen jednou ročně, snad se nám podaří patřit mezi vyvolené. První stopa na startu byla dosti zapeklitá. Tapüři se v ní schovali za různé mezizvířecí vztahy, díky kterým jsme si pokecali i s jinými týmy. Chvilku nám to trvalo (asi hoďku), ale nakonec jsme pochopili, kam že to máme jít hledat další bod trasy. Jak jinak vyrazili jsme z louky podél trati.

ŠIFRA 1 - POHÁZENÁ PÍSMENKA
Dorazili jsme na první dětské hřiště v tomto dni. Cesta tam svižnou chůzí rychle utekla. Doba od vyhledání šifry s písmenky, dosednutí na lavičku a vyluštěním nového směru naší cesty byla cca 5 minut. Skoro jsme litovali času, který jsme věnovali výběru nejvhodnější lavičky. A tak jsme byli zase na cestě. Bylo mi řečeno, že se hodně nachodíme, takže na rozehřátí svalů tohle tempo bylo super.

ŠIFRA 2 - DVĚ PŮLKY (Viadukt u Hořejšího rybníka)
Další stopu tapürů jsme luštili na louce. Bohužel někteří hledači byli rychlejší, takže jsme si nemohli vybrat to nejlepší místo, ale na karimatce se sedělo dobře i tak. Spousta obrázků na papíru nás ze začátku mátla, ale zkušené oči mých spoluřešitelů brzy došly k řešení. Hurá, předběhli jsme nějaký ten tým. Dokonce hned ten vítězný :-)

ŠIFRA 3 - PIZZA (Kyjský rybník viadukt)
Svižným tempem jsme objevili další stopu hledaného zvířátka, tentokrát kousek od hospody, takže bylo všem nad slunce jasné, kde budeme luštit. Hurá doplnit tekutiny! Pravda, pití piva nám trvalo déle než samotné luštění, ale to osvěžení bylo potřeba. Abychom využili toto strategické místo úplně, počkali jsme si na autobus, který nás měl přiblížit k dalšímu stanovišti.

ŠIFRA 4 - LIPO
Tam na nás čekalo sladké překvapení v podobě Lipa. Naštěstí jsme ho snědli až po vyluštění šifry. To čekání však stálo za to. Tahle pochoutka je osvědčená. Akorát těch balení mohlo být víc.

ŠIFRA 5 - SVÍTÍCÍ TAPÜR
Na dalším stanovišti jsem konečně viděla jednoho tapüra. Stejně jako já si rád hraje s magnety. Tato vlastnost mě u něj celkem překvapila, ale ne tolik jako to, že u toho stíhá ještě myslet na slona. No, nejen Malý princ si asi říká, že to důležité bývá očím skryto...

ŠIFRA 6 - DVĚ VĚŽE (RYBNÍK Z THE GAME)
Tož zpátky na cestu… Přímo na Dvě věže k vodě. Cestu k nim jsme si zkrátili znovu autobusem, na který jsme si trošku popoběhli a při tom jsme stihli předběhnout i jeden tým protihráčů. Což při mém nadání k běhu byl skoro nadlidský výkon. Vyřešit tuto hádanku, která nás táhla na kótu č. 279, jsme také kupodivu zvládli, i když jsme řešení četli zleva doprava a od shora dolů… Moc se mi líbily trefné kódy stanovišť - tady například odkazující na šifrovačku The Game, která tu měla své popíjecí stanoviště.

ŠIFRY 7-9 - TRADIČNÍ "Ü" ŠIFRA / KOUKNU A VIDÍM / PÍSMENKOVÝ ČTVEREC
Kótu jsme dobyli snadno a ještě za světla, což se ne každému týmu za námi podařilo. Bohužel, dlouhý text není naší silnou stránkou, a tak jsme na vrcholku kopečka seděli dobrých pár hodin. A i když jsme vymysleli řešení, chtěli jsme na něj přijít regulérní cestou, což se nám nakonec stejně nepovedlo a ztratili jsme tu spoustu času. Takže jsme si nechali prozradit řešení, které nás táhlo z kopečka dolů do ulice k EOUU. Lehce zamlčím, že jsem neustále navrhovala, ať do ulice EOUU uděláme přesun proti trudomyslnosti. Je dost pravděpodobné, že bychom tam stanoviště nenašli, protože i se znalostí řešení nám nalezení šifry dalo zabrat. Každopádně jsme během přesunu uzavřeli pakt, že příště si na "Ü" šifru bereme rovnou řešení. Jsem zvědavá, zda si na tohle zbabělé (původně jsem chtěla použít přizdisráčské, ale někoho by se to mohlo dotknout) a taktické rozhodnutí budeme za rok pamatovat. Tam nás čekala další šifra na dětském hřišti. Metodou kouknout a jít jsme ji vyřešili a pádili jsme dál na další dětské hřiště. Hromada písmenek nás nejdříve vyděsila, a tak jsme poslali Lídu pro nápovědu, ale nakonec to bylo v pohodě a mohli jsme se hnout z místa. Díky projížďce busem pro nápovědu jsem mohla poklábosit s Drahoši, a taky vyřešit jednu z vedlejší úloh. Takže docela produktivní provětrání mozkových závitů.

ŠIFRA 10 - KŘÍŽOVKA SLOVNÍCH SPOJENÍ (nad Hostivařskou přehradou)
Objevili jsme se v krásném parku (pro změnu na dětském hřišti). Čekal tu na nás „kriskros“. Skočili jsme si pro jistotu pro nápovědu a nakonec jsme to nějak dali. Ovšem únava z pochodu a pozdější hodina už se začala projevovat.

ŠIFRA 11 - ŽÍŽALKY
Cesta nás zavedla na další pro mě zatím neznámé místo s dětským hřištěm. Čekali tam na nás pěkně vypečené žížaly. Málem jsme si na nich vylámali zuby! Vašek si po delším neúspěšném luštění dáchnul, což na jeho mozek mělo blahodárný vliv. Hned po probuzení měl řešení, a tak jsme se mohli hnout z místa. Už tam bylo týmů až až, takže bylo na čase.

ŠIFRA 12 - MNOHASTUPŇOVÁ
U šifry č. 12 jsme byli sice ospalí, ale moc nás nezdržela. Šifrovací pomůcky nám usnadnili mechanickou práci, takže jsme se mohli dále blížit k vysněnému cíli.

ŠIFRA 13 - PSACÍ PÍSMO
Další stopa vypadala dost roztřeseně. Asi se tapürům klepaly nožky, když ji tvořili. Nechali jsme si poradit a nakonec jsme se posunuli zase o kousek dál.

ŠIFRA 14 - UŽIJ VÝZNAM
Čekala nás poslední stopa před cílem. Jelikož nám zbyla jedna nápověda, ještě než jsme nad ní začali přemýšlet, nechali jsme si poradit. Což možná byla trošku chyba, protože nápověda nás navedla někam jinam, než bylo vhodné. Začalo poprchávat, byli jsme unavení a jako nejlepší místo pro řešení šifry se zdál být nonstop kousek od našeho stanoviště. Pivo nic moc, ale byl tam stůl, na kterém se dalo hezky spát a nepršelo tam. Tepelný komfort a usazení u stolu byla vražedná kombinace - takhle rychle jsem snad na šifrovačce ještě nevytuhla. Kupodivu, jiný tým toto útulné útočiště potulných pocestných nevyužil. Po úmorném boji s unavenými mozky, internetem a rýsovacími potřebami jsme mohli vyrazit na čerstvý vzduch k nalezenému cíli. Konečně uvidím tapüra v celé své kráse.

CÍL
Cíl. Už jen poslední otázka a získáváme od orgů čaj, groček a dort (ten dort byl naprosto výtečný! ještě jednou chválím autorku ;-)). Nebyli jsme první, kdo našel hnízdo těchto tajemných zvířátek, ale došli jsme a to je hlavní.

Nevěděla jsem na začátku, do čeho jdu, a když jsem to na konci hry zjistila, byla jsem ráda, že jsem se mohla zúčastnit, něco zažít, vidět nová hezká místa. Doufám, že příští rok náš tým půjde znovu a že v cíli budeme zase o chvilku dřív...

za tým poTrati sepsala Ivanka
komentovala Lída

© 2007-2018 - Ludmila Obdržálková